Co mi přinesl koučink s Nelou?

Nikdy by mě nenapadlo, že koučink může být něco pro mě. Po skvělém školení o nenásilné komunikaci a řešení konfliktů, které Nela uskutečnila pro naši organizaci, jsem najednou věděla, že i když netuším, co přesně to obnáší, potřebuju to!

Svou práci jsem měla ráda. ALE! Byl to již skoro rok, co jsem se ocitla v manažerské pozici a byla jsem vyřízená, demotivovaná a se syndromem vyhoření v patách. Snažila jsem se být co nejlepší. Chtěla jsem obstát. Možná jsem si dostatečně nevěřila a pouštěla jsem se bezhlavě do všech úkolů. Bažila jsem po ocenění a ignorovala svoje hranice. Chtěla jsem spoustu věcí změnit a posunout co nejrychleji. Často jsem samozřejmě narážela a přičítala to jen své nedostatečnosti.

A v té době jsem začala spolupracovat s Nelou.

V první hře se nezměnila moje práce. Nezměnili se lidé kolem mě. Změnil se MŮJ pohled na sebe sama a na svět. Pustila jsem Sisyfův kámen z kopce a začala jsem tančit. Je to metafora, ale opravdu se v situacích, ze kterých jsem dříve měla stažený žaludek, zpocená záda a skoro drolící se zuby, cítím tak lehce a dobře, až mě to rozesmává. Mám velkou pokoru ke svým možnostem. Do nových situací se vrhám s rozmyslem a zvědavostí, jak se s nimi vypořádám. Svou práci miluji a neskromně musím podotknout, že můj přístup sklízí pozitivní hodnocení u nadřízených i podřízených. Spoustu praktických pomůcek, které jsem pod Neliným laskavým vedením vymyslela, mi denně v práci i v osobním životě naskakují a já se pokaždé neubráním úsměvu. Úsměv mi zůstává na tváři, i když situace nejsou zrovna k smíchu.

Usmívám se zkrátka na svůj život. Hraju si a ve své životní hře kladu neustále sama sebe na první místo. Moje potřeby se naplňují samy. Kdykoli se dostanu do nekomfortu, beru ho jako výzvu, kterou zkoumám, a hledám sabotéra, který dostal hlad a dýchá mi na paty.

S Nelou jsem následně spolupracovala i na další hře. Ta krásně navázala na všechny změny, které se díky té první v mém životě udály, a vyšvihla na první místo mé sny. A opět se děly a dějí zázraky. Otevřela jsem se možnostem a své touze být spisovatelkou a začala jsem jí být. Příběhy teď na mě vyskakují odevšad a já se těším i na běžnou cestu z práce a do práce, protože co když cestou uvidím něco, co budu moc napsat😊. Přestala jsem svůj sen vnímat jako něco přespříliš zodpovědného a veledůležitého. Jako dítě a teenager jsem psaní milovala a v dospělosti jsem na své vizi dokázala napáchat tolik škody. Stal se z ní bubák, který mě strašil ve snech. Strach ze selhání, amatérismu, kritiky a bla a bla a bla. A najednou byl pryč. Poslala jsem ho na svačinu a začala jsem opravdu psát. S chutí, s radostí a s láskou. Začala jsem se v psaní knih vzdělávat a všechno mě tak bavilo, že jsem zapomněla na to, co bude, kdyby to nevyšlo. Dnes mi v nakladatelství prochází konečnou korekturou hned dva rukopisy dětských knih a mám již požadavky na další díly. A co je ze všeho nejkrásnější, nesoustředím se na výsledek někde v budoucnu, ale neskutečně si užívám celý tvůrčí proces. A myslím, že z mého popisu je jasné, komu patří můj velký dík.

Nelin přístup je laskavý a nakopávací zároveň. Její vhledy, poznámky a otázky vždy zasáhnou svůj cíl a čím víc Vás dráždí, tím líp 😊. Otevřou se Vám oči a konečně se zhluboka nadechnete. Je to sice fuška, ale taky pořádná zábava!

Doporučuji všema deseti každému, kdo tápe a neví, čeho se v životě chytit. Každému, kdo chce být vědomým pánem svého života. Každému, kdo chce v každodenním snažení objevit radost a začít si hrát. Věřte mi, že to umíme a je to něco tak přirozeného jako dýchání! A pokud jste to zapomněli, Nela je ten pravý průvodce, který Vám pomůže vyvést ze stínu Vaše vnitřní dítě, se kterým je život o tolik barevnější a radostnější.